Znáte to? Cítíte tlak v podbřišku, stahuje se vám záda a najednou si říkáte: „Je to tady?“ Nebo jste ještě jenom ve fázi čekání na ten správný signál. Rozpoznání skutečných porodních kontrakcí je klíčovým momentem pro každou těhotnou ženu, která se blíží k termínu porodu často dělá nejvíce starostí. Je to normální. V posledním trimestru se dělova připravuje na svou největší práci a posílá různé signály, které se mohou velmi podobat té finální fázi. Rozdíl mezi přípravou a samotným začátkem porodu ale rozhoduje o tom, zda teď běžet do nemocnice, nebo zůstat doma a odpočívat.

Pojďme si to rozebrat jednoduše. Nemusíte být gynekoložka, abyste pochopila, co se s vaším tělem děje. Stačí vědět, na co se dívat a jak cítit rozdíly v rytmu a intenzitě bolestí.

Rozdíl mezi Braxton-Hicksovy kontrakcemi a pravými bolestmi

Nejčastější důvod zbytečných výletů na porodní sál jsou takzvané cvičné kontrakce. Ty se odborně nazývají Braxton-Hicksovy kontrakce je nepříjemný, ale neškodný jev při těhotenství, který připomíná stahy dělohy před porodem. Jsou to jako generální zkoušky. Dělova se stahuje, aby udržela svalovou hmotu a připravila cévy na porod, ale cervix (pohled) se kvůli nim neotevírá.

Pravé porodní kontrakce mají jeden hlavní cíl: otevřít děložní hrdlo a posunout dítě dolů. Jak je tedy poznáte?

• Pravidelnost: Pravé kontrakce přicházejí v pravidelných intervalech. Pokud si dáte stopky, zjistíte, že se intervaly postupně zkracují. Například první stah trval 60 sekund a byl za 10 minut, další za 8 minut a třetí za 7. Cvičné kontrakce jsou nepravidelné - jednou přijdou dvě v řadě, pak je dlouhá pauza.
• Intenzita: Skutečné bolesti se nezastaví tím, že si lehnete, vypijete sklenici vody nebo změníte polohu. Naopak, jejich síla postupně roste. Cvičné stahy často ustoupí, když se uklidníte nebo hydratujete.
• Lokalizace bolesti: Porodní bolesti obvykle začínají v kříži a přesouvají se dopředu do podbřišku. Cvičné kontrakce jsou často cítit jen vpředu a jsou spíše nepříjemné než bolestivé.

Co znamená „pravidelnost“ a kdy vyrazit do nemocnice?

V českém prostředí se často používá tzv. 3-1-1 pravidlo je orientační metoda pro určení vhodného času nástupu na porodní sál založená na frekvenci a délce kontrakcí. To zní složitě, ale je to prosté. Jděte do nemocnice, pokud:

1. Kontrakce přicházejí každé 3 minuty.
2. Každá kontrakce trvá alespoň 1 minutu (nebo 60 sekund).
3. Tento rytmus držíte po dobu 1 hodiny.

Toto pravidlo platí hlavně pro prvorodičky. U nich bývá dilatační fáze delší a není nutné jet do nemocnice hned u prvních slabých bolestech. Můžete si užít čas doma, osprchovat se, jíst něco lehkého a nabit baterie. Pro mnohonásobné mamičky může být průběh rychlejší, takže tam je lepší vyrazit dříve, například při pravidelných bolestech každých 5 minut.

Některé nemocnice mají vlastní specifické pokyny. Někdy stačí jít, když máte pravidelné bolesti každých 5 minut a trvají 30-40 sekund. Vždy se proto raději zeptejte svého gynekologa nebo midwife během posledních kontrol.

Další varovné signály, které nesmíte ignorovat

Není nutné čekat na silné kontrakce, abyste vyrazila. Tělo vás může upozornit i jinými způsoby, že porod se blíží nebo že nastala nutnost okamžité reakce.

Jak si pomoci s bolestí doma

Pokud jste určila, že jde o ranou fázi porodu a chcete zůstat doma, existuje mnoho způsobů, jak si ulevit a usnadnit průběh.

Teplo je váš přítel. Teplá koupeľ nebo sprcha pomáhají uvolnit napjaté svaly zad a pánevního dna. Horká podložka na břicho nebo záda může také dobře působit. Pozor ale na teplotu vody při koupeli - neměla by být příliš horká, zejména pokud vám již puštěny vody, aby nedošlo k přehřátí plodu.

Hnutí a pozice. Ležení na zádech nemusí být vždy nejlepší volba. Zkuste chodit po bytě, pomalu tančit s partnerem, sedět na fitballu a opisovat kruhy boky. Gravitace pomáhá dítěti tlačení se dolů. Poloha na čtyřech (klouby ruce a kolena) může ulevit od tlaku na páteř a nervy, což je obzvláště příjemné, pokud máte bolesti zad.

Dýchání a relaxace. Zní to banálně, ale zhluboka se nadechnout a pomalu vydechnout snižuje hladinu adrenalinu a zvyšuje tok krve k děloze. Zkuste techniky, které jste procvičovala na kursech přípravy na porod. Soustřeďte se na jeden bod v místnosti a nechte dech vést bolest.

Jídlo a pití. Mnoho žen v rané fázi ztratí chuť k jídlu, protože tělo soustředí energii na stahy. Přesto se snažte pít dostatek tekutin (voda, ovocné šťávy) a pojte snadno stravitelné věci jako banány, jogurt nebo suchary. Potřebujete energii na následující úsilí.

Kdy zavolat záchranku místo cesty vlastním autem

Většinou stačí vyrazit do nemocnice taxi nebo s rodinným příslušníkem. Existují však situace, kdy je bezpečnější zavolat záchrannou službu (155) je okamžitá lékařská pomoc v nouzových případech, včetně ohrožení života matky nebo dítěte:

• Máte silné, nepřetržité krvácení.
• Cítíte náhlý, silný tlak, jako byste musela na veliku potřebu, a máte pocit, že dítě vypadává (riziko rychlého porodu mimo nemocnici).
• Máte vysokou horečku nebo zimnici.
• Máte silné bolesti hlavy, rozmazané vidění nebo otoky obličeje a rukou (příznaky pre-eclampsie).
• Plod se vůbec nehýbe.

Psychická příprava a komunikace s partnerem

Strach z neznámého může zesilovat bolest. Je důležité mít s sebou podporu. Partner by měl vědět, co má dělat. Nemusí být terapeutem, ale jeho klid a fyzická přítomnost dělají zázraky. Ať vám masíruje záda, přináší vodu, utírá pot nebo jen držte ruku. Komunikujte s ním jasně: „Potřebuji, abys mlčel a držel mě za ruku“ nebo „Chci, abys mi počítal kontrakce“.

Nenechte se vyděsit, pokud proces trvá déle, než čekáte. Každý porod je unikátní. Některé ženy mají dilatační fázi dlouhou noc, jiné zvládnou vše za pár hodin. Vaše tělo ví, co dělá. Důvěřujte mu.