Rakovina děložního čípku je maligní nádor vznikající v buňkách děložního čípku, který spojuje děložní tělo s pochvou. Přibližně 570 000 žen ročně po celém světě s touto nemocí bojuje a ve druhém světovém století se díky screeningovým programům a očkování proti HPV podařilo úmrtnost výrazně snížit. Přesto mnoho žen nepozná varovné signály včas. rakovina děložního čípku proto vyžaduje pozornost už od prvních neobvyklých změn.

Klíčové informace

• Nejčastější příznaky jsou abnormální krvácení a výtok z pochvy.
• Příznaky se často projeví až v pokročilejší fázi, proto je screening klíčový.
• HPV infekce je hlavní rizikový faktor - očkování snižuje riziko až o 90%.
• Diagnóza se potvrzuje Pap testem a následnou kolposkopií.
• Včasná léčba má až 90% úspěšnost v curativním stadiu.

Co je rakovina děložního čípku a jak vzniká?

Děložní čípek je úzká, sloužící jako průchod mezi děložní dutinou a pochvou. Když vysokorizikové typy HPV (zejména 16 a 18) proniknou do epitelu čípku, mohou způsobit změny buněk - dysplazii. Většina infekcí odezní sama, ale u malé části se buňky nevrátí do normálního stavu a postupně se mohou proměnit v rakovinu.

Podle českých statistik z roku 2023 se u žen ve věku 25‑64 let vyskytuje přibližně 7% chronické HPV infekce, z nichž jen 1-2% progresuje k maligním změnám. Přestože samotná přítomnost HPV není diagnózou rakoviny, je to nejdůležitější prediktor.

Nejčastější příznaky - co si všimnout?

V raných stádiích rakovina často ani nevyvolá žádné příznaky. Když se objeví, jde většinou o následující signály:

1. Abnormální krvácení - mezi menstruacemi, po pohlavním styku nebo po menopauze.
2. Výtok z pochvy - může být vodnatý, hlenovitý nebo dokonce s krví.
3. Bolest při pohlavním styku (dyspareunie) - častější u lokálně rozšířené nemoci.
4. Bolest v podbřišku - pokud nádor narůstá do hlubších struktur.
5. Únava a neúmyslný úbytek hmotnosti - typické spíše pro pokročilá stádia.

Tyto příznaky jsou však nespecifické a mohou souviset i s jinými gynaekologickými problémy, jako jsou záněty nebo fibroidy. Proto je klíčové provést vyšetření u odborníka.

Tabulka - četnost symptomů v různých fázích

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Pokud se objeví jakýkoliv z výše uvedených příznaků, je vhodné neodkládat návštěvu gynekologa. Ideální postup:

• Vysvětlete příznaky a jejich časový průběh.
• Uveďte, zda máte pravidelný screening (Pap test) a kdy byl naposledy proveden.
• Požádejte o vyšetření - může zahrnovat Pap test, HPV test a případně kolposkopii.

Čím dříve se anomálie objeví, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu a úsporu zdraví.

Diagnostika - co zahrnuje vyšetření?

Pap test (Papilloma cytology test) je základní screeningová metoda. Odebírá se buňka z povrchu čípku a pod mikroskopem se hodnotí, zda jsou buňky normální, dysplastické nebo nádorové.

Pokud Pap test odhalí abnormální buňky, provádí se HPV test - molekulární vyšetření, které zjistí přítomnost onkogeních typů viru.

Poté následuje kolposkopie, při které lékař pomocí zvětšovacího přístroje (kolposkopu) detailně prohlédne čípek. Pokud jsou viditelné podezřelé oblasti, vezme se malý vzorek (biopsie) k histologickému vyšetření.

Na základě výsledků se stanoví stadium (TNM) a rozhoduje se o dalším postupu - od sledování až po chirurgický zákrok, radioterapii nebo chemoterapii.

Prevence - očkování a pravidelný screening

Nejefektivnější způsob, jak snížit riziko rakoviny čípku, je očkování proti HPV. Dvacet čtyři hodinové vakcíny (Gardasil‑9) chrání před devíti typy HPV, z nichž šest způsobuje až 90% všech případů rakoviny čípku.

V České republice se doporučuje očkovat dívky ve věku 9‑14 let, ale i dospělé ženy do 26 let mohou benefitovat, pokud ještě nebyly vystaveny výše zmíněným typům.

Screeningový program v ČR nabízí cyklické Pap testy každé 3 roky pro ženy ve věku 25-64 let. V případě abnormálního výsledku se doporučuje kontrolní vyšetření do 6 měsíců.

Kromě očkování a testů hrají roli i životní faktory: kouření, častý výskyt HIV nebo oslabený imunitní systém zvyšují riziko. Zdravý životní styl, vyvážená strava a pravidelný pohyb pomáhají imunitě udržet virus pod kontrolou.

Časté mylné představy

• „Rakovina čípku se vždy projevuje bolestí.“ - Většina případů je asymptomatická až do pokročilých stádií.
• „Pokud jsem očkovaná, nepotřebuji Pap test.“ - Vakcína nechrání proti všem HPV typům, screening zůstává nutností.
• „Mladé ženy nemohou mít rakovinu čípku.“ - I teenageři mohou být infikováni vysokorizikovými HPV typy a vyžadovat kontrolu.

Jak postupovat po zjištění příznaků

1. **Neodkládejte** - i mírný výtok může být varovným signálem.

2. **Naplánujte vyšetření** - kontaktujte svého gynekologa a domluvte si Pap test a případnou kolposkopii.

3. **Sledujte výsledky** - pokud jsou výsledky normální, pokračujte v pravidelném screenu. Pokud jsou abnormalizované, následujte doporučený plán sledování nebo léčby.

4. **Zvažte očkování** - pokud jste ještě nečerpala očkovací režim, informujte se o možnostech.

5. **Podpořte se** - sdílejte své zkušenosti s přáteli, rodinou nebo podpůrnými skupinami; psychologická podpora může značně usnadnit průběh léčby.

Často kladené otázky

Jak často mám podstoupit Pap test?

V ČR je doporučeno jednou za tři roky v rámci národního screeningového programu, pokud předchozí výsledky byly normální. Po abnormalitě se interval zkracuje na 6-12 měsíců.

Může očkování po vystavení HPV stále pomoci?

Ano. I když jste již vystavena některým typům HPV, vakcína může chránit před ostatními vysokorizikovými typy, které jste ještě neinfikována.

Kdy je kolposkopie nezbytná?

Kolposkopie se provádí po zjištění abnormálního Pap testu nebo pozitivního HPV testu, aby se přesněji posoudila oblast a provedla případná biopsie.

Jaké jsou hlavní rizikové faktory kromě HPV?

K kouření, dlouhodobý imunosupresivní stav, vícečetné těhotenství, častý výskyt chlamydií a sociální faktory (nízký socioekonomický status) patří mezi další rizikové faktory.

Mohu se vrátit k normálnímu životu po léčbě?

Většina žen po úspěšné léčbě (obvykle v raných stádiích) vede normální a plodný život. Dlouhodobé sledování je však nezbytné k odhalení možného návratu choroby.